Historie mlýnu
Původ již v roce 1631
Nejstarší zmíňka o mlýnu v Borovnici je z roku 1631 z odhadu panství, kdy byl mlynářem Hanuš. V roce 1657 byl mlynářem Martin, mlynář . V roce 1674 se uvádí: mlýn o jednom složení, mlynář Jiřík Bureš a kus pole na 10 měřic. Dále se dozvídáme že roku 1830 zemřel mlynář a gruntovník z Č. 24 a 25 František Coufal z Valdorfu ( Podlesí ) a vdovu po něm si bere František Martinovský vdovec. Po jeho smrti v roce 1832 byl mlýn opět prodán. Koupil jej Jelínek spolu s polem 19 jiter 164 sáhů pozemků za 3 873 zlatých. Další zpráva je až z roku 1888, kdy mlýn č.24 vyhořel se škodou přes 5 400 zlatých. Byl však opraven, protože v knize Pernštýn a poříčí Svratky z roku 1903 se o Borovnici m.j. píše: má továrnu na výrobu škrobu a siropu a mlýn s rámovou pilou.
Kolem roku 1900 zde již fungovala podle dochovaných pramenů pila sestávající se ze dvou katrů. V roce 1909 byla dle písemných dokladů schválena výměna vodních kol a výstavba vodní turbíny. Okolo roku 1911 byl velkým úsilím maželů Feltlových postaven mlýn v dnešní podobě. Zároveň byl dokončen projekt dvojité Francisovy turbíny mlýna pro říšského poslance Stanislava Feltla. Technická zařízení vypracovala továrna na stavbu mlýnů a strojů Prokop a synové v Pardubicích. V roce 1930 vlastní mlýn a pilu Klotylda Feltlová.
Dalším správcem mlýna byl p. Josef Zita, který byl pověřen správou až do roku 1959, kdy odešel do důchodu. Tím sláva zdejšího mlýna končí. Poté byl mlýn převeden do správy místního JZD. Nějakou dobu se zde šrotovalo, ale i to skončilo. Z mlýna se stal sklad granulí, z obytné části kanceláře JZD a z hospodářské části dílny. O mlýn přestal být zájem a chátral. V roce 1975 byl obnoven zasypaný náhon, nová hrana splavu a celková rekonstrukce turbíny panem Havlíčkem.
V současné době provozujeme budovu mlýnice jako penzion včetně udržení chodu turbíny, která vyrábí ročně dle průtoku vody 70 – 100 MWh.