Historie mlýnu
Původ již v roce 1631
Nejstarší zmíňka o mlýnu v Borovnici je z roku 1631 z odhadu panství, kdy byl mlynářem Hanuš. V roce 1657 byl mlynářem pan Martin. V roce 1674 se uvádí: “…mlýn o jednom složení, mlynář Jiřík Bureš a kus pole na 10 měřic.” Dále se dozvídáme že roku 1830 zemřel mlynář a gruntovník z č. popisné 24 a 25 František Coufal z Valdorfu (Podlesí) a vdovu po něm si bere František Martinovský vdovec. Po jeho smrti v roce 1832 byl mlýn opět prodán. Koupil jej Jelínek spolu s polem 19 jiter 164 sáhů pozemků za 3 873 zlatých. Další zpráva je až z roku 1888, kdy mlýn č.24 vyhořel se škodou přes 5 400 zlatých. Byl však opraven, protože v knize Pernštýn a poříčí Svratky z roku 1903 se o Borovnici m.j. píše: “…má továrnu na výrobu škrobu a siropu a mlýn s rámovou pilou.”
Kolem roku 1900 zde již fungovala podle dochovaných pramenů pila sestávající se ze dvou katrů. V roce 1909 byla dle písemných dokladů schválena výměna vodních kol a výstavba vodní turbíny. Okolo roku 1911 byl velkým úsilím manželů Feltlových postaven mlýn v dnešní podobě. Zároveň byl dokončen projekt dvojité Francisovy turbíny mlýna pro říšského poslance Stanislava Feltla. Technická zařízení vypracovala továrna na stavbu mlýnů a strojů Prokop a synové v Pardubicích. V roce 1930 vlastní mlýn a pilu Klotylda Feltlová.
V 50. letech čekaly všechny nemovitosti v naší zemi těžké časy. K datu 1.1.1953 byly nemovitosti, tudíž pozemky, stavba a strojní zařízení mlýna a pily odebrány majitelům a byly zestátněny znárodněním. V roce 1959 se začleňují do majetkové podstaty pardubických mlýnů a pekáren. Na majetku působili jako správcové mlýna p. Pleva a p. Josef Zita, který zde pracoval až do roku 1959, kdy odešel do důchodu. Tím sláva a působnost zdejšího mlýna končí. V roce 1960 se přejmenovávají majitelé mlýna na podnik Východočeské mlýny a pekárny. Vlastník je tedy Československý stát a ten z pozice majitele předává tuto nemovitost pro účely zemědělské JZD Borovnice. Poté se zde šrotovalo, ale i to skončilo. Z mlýna se stal sklad granulí, z obytné části kanceláře JZD a z hospodářské části dílny. O mlýn přestal být zájem a chátral. V roce 1975 byl obnoven zasypaný náhon, nová hrana splavu a celková rekonstrukce turbíny panem Havlíčkem. V roce 1996 byla napravena křivda z titulu znárodnění a nemovitost byla právní dohodou navrácena zástupcům majitelů, kterými byli Mudr. Miroslav Filka, Ing. Vítězslav Motyčka a pan Jiří Kousalík. Po roce 2000 měnil mlýn několikrát majitele a 8.8.2018 nabyla mlýn společnost Bystřicko a.s., která se pokouší obrodit a zachovat jeho historickou hodnotu budoucím generacím.
V současné době provozujeme budovu mlýnice jako penzion včetně udržení chodu turbíny, která vyrábí ročně dle průtoku vody 70 – 100 MW.